Credits
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
in English
Aktuality
29. 9. 2017: 10:00, místnost F1
Petr Jelínek: Magnetohydrodynamické vlny a oscilace ve sluneční koróně (habilitační přednáška)

dnes: 13:00, místnost F1
Jiří Krtička: Dozvuky léta: proměnnost hvězd theta Aur, a Cen a CU Vir

21. 9. 2017: 11:00, místnost 3029 Lenka Zychová - obhajoba doktorské práce "Interstellar Bubbles"
18. 9. 2017: Začíná podzimní semestr
8. 9. 2017: Festival vědy 2017: Náš ústav je opět součástí! Čeká nás pozorování Slunce, výroba slunečních hodin a modelu Slunce. Více informací zde.
Kontakt
Přírodovědecká fakulta MU
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Kotlářská 2 (budova č.6)
611 37 Brno
Tel.: +420 54949 4633
E-mail: honza@physics.muni.cz

Nový objev umožní lépe využít optická vlákna pro zobrazování buněk v těle

Brno, 11. srpna 2015

Přestože se optická vlákna v současnosti široce používají v komunikačních technologiích i medicíně, jejich možnosti nejsou plně využité. Výzkum týmu skotské University of Dundee, do něhož se zapojil i profesor Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU), nyní ukázal nové možnosti využití optických vláken v lékařství a biologii, například při podrobnějším studiu procesů, které se odehrávají v mozku při vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby.

Tisková zpráva Masarykovy univerzity z 11. srpna 2015

Optickými vlákny se šíří informace v podobě částic světla neboli fotonů. Fotony se uvnitř vlákna komplikovaným způsobem odráží, a tím často dochází k částečné ztrátě informace, kterou nesou. Proto je například u endoskopu, který se využívá v medicíně pro pozorování tělních dutin, nutné použít svazek mnoha desítek tisíc optických vláken, z nichž každé přenáší jen jeden pixel obrazu.

Existují však vlákna, která přenášejí více informací najednou. „Doposud se odborníci domnívali, že se způsob šíření světla v těchto typech optických vláken nedá předpovídat a jejich kapacitu tudíž nelze plně využít. My jsme ale ověřili na běžných komerčních vláknech, že to jde předpovědět s vysokou přesností, a to dokonce i tehdy, když je vlákno ohnuté nebo jinak deformované,“ uvedl Tyc, který působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU.

Významný objev, který zveřejnil prestižní časopis Nature Photonics, tak umožní lepší využití potenciálu optických vláken. „Může to otevřít cestu k novému typu endoskopu tloušťky lidského vlasu, který by umožňoval například pozorování jednotlivých neuronů v mozku,“ uvedl Tyc. Místo svazku desítek tisíc vláken se tak bude dát použít pouze jediné vlákno, což umožní sledovat bez výrazného poškození okolních tkání mnohem menší objekty v lidském těle, než je nyní možné.

Už dříve odborníci zjistili, že pro každé vlákno lze změřit takzvanou nsformační matici, která vyjadřuje, jak se změní stav světla při letu vláknem a s jejíž pomocí se dá výsledný obraz či informace konstruovat do původní podoby. Problém však byl s tím, že při změně ru vlákna se transformační matice změnila a bylo nutné ji opakovaně měřovat například pro každé ohnutí. „My jsme ale ukázali, že nsformační matici lze spočítat jen z toho, když známe nový tvar vlákna, rý se měří podstatně snáz než samotná matice. Díky tomu bude možné v lném čase zobrazovat objekty i vláknem, jehož tvar se neustále mění,“ esnil Tyc.

Výzkum vedl Tomáš Čižmář z University of Dundee a podílel se na něm bsp;Martin Plöschner, který působí na Macquarie University v Sydney. Všichni spoluautoři jsou absolventi MU.

>Originální práci naleznete zde.

>Tereza Fojtová, tel: 549 49 49 49, mobil: 724517335, e-mail: fojtova@muni.cz