Astrofyzik poodhaluje tajemství rudých skřítků

Brno, 14. března 2016

Absolvent studia astrofyziky na Masarykově univerzitě, Petr Horálek, pořídil jedinečné snímky rudých skřítků, mysteriózních atmosférických jevů, vyskytujících se při masivních bouřích. Svůj raritní úlovek získal během svého působení jako fotograf na observatořích La Silla a Paranal v Chile. Vedení Evropské jižní observatoře bylo snímky natolik nadšené, že přizvalo českého fotografa jako režiséra a scénáristu k natočení popularizačního videa, které se věnuje právě těmto stále záhadným nadoblačným bleskům.

Petr Horálek, který se řadí k nejlepším fotografům noční oblohy na světě, byl pozván Evropskou jižní observatoří (ESO) k fotografování krás hvězdného nebe nad observatořemi La Silla a Paranal, přímo v srdci pouště Atacama. Tato suchá oblast, ležící navíc daleko od světelného znečištění, je mimořádně vhodným místem pro astronomická pozorování. Není tudíž divu, že zde stojí jedny z největších observatoří na světě. Petr na těchto observatořích strávil jeden lednový týden a věnoval se fotografování unikátně tmavé noční oblohy s Mléčnou dráhou a dalšími klenoty jižního nebe na pozadí kopulí dalekohledů zmíněných pracovišť ESO. Hned během první noci jej však čekalo překvapení v podobě načervenalých záblesků ve tvaru střapců, poblikávajících na vzdáleném obzoru. Tyto atmosférické výboje byly doprovodným jevem masivních bouřkových systémů nad Argentinou, zuřících ve vzdálenosti 550 km!

Rudí skřítci, jak jsou tyto přechodné světelné události nazývány, jsou nejčastějším typem takzvaných nadoblačných blesků. Přestože je jejich výskyt statisticky nejběžnější, jsou pro svou prchavost velmi těžko polapitelní. Trvají totiž pouhé zlomky sekund a jen ty nejvýraznější z nich se podaří zaznamenat. Jejich vznik je spjat s masivními konvektivními bouřemi - v okamžiku silného elektrického výboje mezi mrakem a zemí vzniká ve stratosféře protipól blesku, onen rudý skřítek. Typický rudý odstín mu dává charakteristické záření energeticky nabuzených částic dusíku. Vzhledem k tomu, že se skřítci objevují ve výškách mezi 50 a 90 km nad zemí, je možné je pozorovat i z obrovských vzdáleností.

Petrovy záznamy rudých skřítků jsou natolik poutavé a jedinečné, že si vysloužily i samostatný díl v sérii naučných videí ESOcast, produkovaných přímo ESO. Petrovy zkušenosti a znalosti jej posunuly na post režiséra a scénáristy, čímž mu bylo umožněno poukázat i na další zdokumentovaný atmosférický jev – tzv. hustotní vlny. Ty vznikají v důsledku silných bouří a projevují se jako výrazné diskontinuity v hustotě vzduchu. Lze je pozorovat pomocí nazelenalého záření atmosféry, tzv. airglow, které je silnější v místech s vyšší hustotou. Vše je poutavě zpracováno v populárně naučném videu, jehož autorem je poprvé v historii Evropské jižní observatoře Čech.

Kontakt na Petra Horálka: horalek@astro.cz, web

Snímky Petra Horálka na stránkách ESO a další snímky rudých skřítků: zde

Mgr. Lenka Zychová, zychova@physics.muni.cz